svaty josef men02

Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční sváty. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dni a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.

Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho rodiče uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: "Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali." Odpověděl jim: "Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?" Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. (Lk 2,41-51a)


Někdy můžeme mít dojem, že svatí jsou nějací supermuži nebo superženy. Že oni vědí všechno, ve všem mají jasno, jejich cesta k Bohu je jasná a přímočará, že všemu rozumí. Alespoň o Panně Marii bychom mohli mít podobné mínění, vždyť byla obdařena plností milosti, plností darů Ducha svatého.

Sv. Josef, který vychovával Ježíše, byl muž spravedlivý. Spravedlivý v biblickém slova smyslu. Podobně jako jeho manželka Maria dokázal uvažovat o Božích věcech, snažil se v každé situaci zachovat dobro, projevit milosrdenství a rozeznávat Boží cesty. Ani Marii, ani Josefovi, nebylo všechno jasné. A už vůbec ne reakce dvanáctiletého Ježíše.

Jaký strach prožívali, když zjistili, že se ztratil. V té době vzkvétal trh s otroky. Mohli se obávat, že byl Ježíš unesen otrokářskými skupinami a prodán do otroctví. V té době se také ztráceli děti. Tu úzkost si dokážou představit rodiče, kterým se ztratili děti.

Velikost sv. Josefa spočívá v tichém mlčení nad Božím tajemstvím. Po několika dnech hledání, mu syn (vnitřně Ježíše přijal za svého syna a také ho tak vychovával) vysvětluje: "Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?"

Josef si najednou uvědomuje, jaký je Ježíšův původ. Mluví o nějakém tajemném Otci - a zjišťuje, že ten neznámý Otec má spojitost s chrámem. Že by Ježíšovým otcem byl sám Bůh? Nejenom Maria, ale také Josef si Ježíšova slova zachovával ve svém srdci a hodně o nich uvažoval. V Písmu se nepíše, že by Josef Ježíši "vyčinil". Spíše nechal prostor Marii, která ve své ženské intuici nenacházela odpověď na Ježíšovo chování a tak chtěla jako matka vysvětlení.

Když někdy, možná i rozhořčeně, zakusíme "zvláštní" a také bolestné jednání Boha, snažme se ho doptávat, proč tak jedná. A pokud zachytíme odpověď, které nerozumíme, dejme Pánu čas, aby dovysvětlil to, co měl na mysli. Maria později poznala celou Boží vůli se spásou lidstva. Poznala později, jaké jsou to "věci" nebeského Otce. Že to není nic menšího než spása všech lidí. Maria nechala Bohu čas, aby jí to postupně vysvětlil.

Nechtějme na Bohu, aby nám "naservíroval" všechno hned a teď. Ani tak bychom to totiž nepochopili. K plnému chápání je potřebný proces očišťování od našich představ, také je potřebná nějaká doba, abychom si zvykli na Boží "mentalitu" a jeho přání. Pokud ten čas Bohu dáme, zajisté zachytíme víc a více jeho vůli pro náš život a pak mnohé Boží "věci" nám budou jasné.


Sv. Josefe, trpělivý pěstoune Ježíše Krista.

Přimluv se za nás u svého Svěřence,

ať nás v těžkostech nasměřuje k poznání Boží vůle.

Vypros nám také trpělivost, když nám Boží jednání

nebude hned jasné. Amen.