webmisie

redemptoristé

Nejbližší události

Žádné nadcházející události k zobrazení!
po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

poděkování

V našem životě se tu a tam může objevit období, kdy máme pocit, že z naší modlitby, nebo ze setkání s Bohem na mši svaté a vůbec z duchovního života jakoby se vytrácelo osobní prožívání Boha, jeho přítomnost a pomoc. Modlíme se a často se nám to jeví jako odříkání nějakých slov, na které se ani neumíme soustředit.

Takový stav může mít různé příčiny. Buď se Bohu ve svém praktickém životě vyhýbáme, oddělujeme život víry od běžného života, nebo si neumíme na modlitbu najít čas, protože se nám vytrácí přesvědčení, že to má nějaký smysl. Toto těžké období může být způsobeno také tím, že se opravdu snažíme modlit a žít svůj život s Bohem. V tomto případě pak období pouště je dalším nezbytným krokem na cestě k Bohu a jak říká zkušenost mnoha světců, čas nechuti v duchovním životě, když se opravdu snažíme žít, jak si to přeje Kristus, je potřebným časem očišťování.

Těch několik slov o modlitbě bych chtěl věnovat všem, kteří by se rádi modlili a prožívali svůj život s Bohem, ale vidí jako překážku povinnosti každého dne, shon a dokonce i vlastní povolání.

Začal bych povzbuzením II. vatikánského koncilu, kde se říká: "Všichni v církvi, ať náleží k hierarchii nebo jsou jí vedeni, jsou povoláni ke svatosti podle apoštolských slov: "Neboť toto je vůle Boží: vaše posvěcení" (1Sol 4,3). Naší svatostí je Kristus. Tedy můžeme se učit od něj, jak se máme modlit. Ježíš jako dítě a dorůstající mládenec se učil modlit od své matky Marie a pěstouna Josefa. Tak mohl vniknout do hluboké modlitby žalmů. Už jako dvanáctiletý měl vědomí o sobě, že jeho otcem je Bůh a že má od něj poslání. Židé se modlili pravidelně každý den. Díky této pravidelnosti mohla vyrůstat později modlitba spontánní. Ježíš se tedy také učil modlit jako člověk. Ale dorůstal do dokonalé modlitby právě díky opravdovosti, kterou do svých modliteb dával. Pro Ježíše nebyly žalmy nebo modlitby proroků nějaká cizí slova.

V jednom okamžiku si uvědomil, že to všechno se vztahuje na něj.

Když Ježíš začal veřejně účinkovat, měl své zvyklosti ohledně modlitby. Kdy se Ježíš modlil? Pravidelně se modlil ráno a večer. Zvlášť se modlil před důležitými rozhodnutími. Čtyřicet dní a nocí se odešel modlit na poušť před svým veřejným působením. Modlil se po svém křtu v Jordáně (Lk 3,21), před volbou dvanácti apoštolů šel na horu a strávil v modlitbách celou noc. Modlil se před velikými znameními - např. před vzkříšením Lazara. Zvlášť se obracel k Otci v modlitbě, když měl jít na kříž - zachovala se nám Ježíšova velekněžská modlitba při poslední večeři (Jn 17,1-26). Ježíš se modlí přímo na kříži, když umírá. Jeho život a modlitba to je hluboká jednota. Neodděluje své lidské prožívání od svého Božství, od sjednocení s Otcem.

Když se podíváme na modlitbu z pohledu Ježíše Krista, kterého máme následovat, zjistíme, že se opravdu můžeme modlit neustále, jak nám to on sám zdůraznil.

Naše modlitba má být tedy pravidelná - ráno a večer, před jídlem a po jídle. Ale tato pravidelnost má nám pomoci v těžších obdobích, když se nám nechce modlit. Jedním z nejhorších pokušení, kterými na nás satan útočí, jsou tiché výzvy zanechat modlitbu z důvodu, že mi nic neříká. K pravidelné modlitbě bychom měli přidat modlitbu spontánní. Tak jak běží život tak ho proměňovat na naše setkání s Bohem.

Když se v rodině narodí nové dítě, matka i otec spontánně kontemplují zázrak života a Boží přítomnosti. Když v rodině někdo zemře, může to být podnět k vroucnějšímu setkání s Bohem, protože si můžeme uvědomit, jak jsme bezmocní vůči smrti, která byla způsobena hříchem. K Bohu můžeme volat přes den tzv. střelnými modlitbami - to jsou chvilky, které máme k dispozici v běhu naší práce. Krátká přestávka, rozhovor s kolegy, běžné starosti, naděje, smutky, nějaká radost, kterou prožijeme - to všechno můžeme zahrnout do kratičkého povzdechu lásky k nebeskému Otci.

A když bude před námi nějaké vážnější rozhodnutí, proč si nenajít speciální čas pro Boha - vždyť v něm je světlo naděje a veškeré pomoc. Zkusme si zvláště před nějakými důležitými rozhodnutími vzít Písmo svaté, najít si čas a v klidu si přečíst kratičký úryvek. A číst s vědomím, že právě tady a teď mě oslovuje Bůh a hluboce se tato konkrétní událost evangelia dotýká mne samotného a mojí životní situace.

Člověk, který se celý život snaží přebývat s Bohem, může nakonec dostat milost životní kontemplace - ustavičného přebývání v Božím objetí, v jeho lásce. Tam už začíná modlitba bez zbytečných slov. Tam už je jenom vzájemné odevzdání a sjednocení v milující důvěře. A tyto dary chce Bůh darovat každému, kdo vytrvale půjde cestou modlitby a to i tehdy, když se mu nechce, nebo ani nemá na modlitbu sílu.

Doporučujeme

   

 

Otevřít/Zavřít

Andělé strážní

andel strazny01Andělé strážní nás chrání před útoky zlého ducha, pomáhají nám na cestě víry, dodávají odvahu a naději v těžkostech a svými vnuknutími nás napomínají, abychom se vyhýbali zlu a volili dobro.
Duchovní slovo ze Svaté Hory - P. František Boldy