Jezis ikonaNeboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. (Jan 3,17-18)
Slavnost Nejsvětějšího Vykupitele, Ježíše Krista, kterou slavíme třetí neděli v červenci, není samozřejmě slavností jen pro nás redemptoristy, kteří neseme jméno právě  podle tohoto titulu. Vykupitel se řekne latinsky Redemptor, Redemptor mundi, Vykupitel světa, tedy my redemptoristé bychom měli být především nositeli a zvěstovateli Ježíšova hojného vykoupení.
My ale vlastně při Eucharistii každý den slavíme to, že nás Ježíš Kristus vykoupil, tedy vykoupil z hříchu, nesvobody a smutku, který hřích sebou přináší.
Vykoupil nás tím, že se za nás obětoval, podstoupil smrt, to vše jen z čisté a nezištné lásky k nám, vydal se do rukou lidí, tak jako se denně vydává do rukou kněze, a v tom je nám především vzorem. Byl poslušný Bohu Otci, který se rozhodl a rozhoduje i dále a to takovýmto způsobem Ježíšovi vydanosti zachraňovat svět, zachraňovat duši každého člověka, aby došel spasení, věčné blaženosti, společenství s ním.
My lidé máme vždy na vybranou, buď Ježíše přijmeme, uvěříme v něj, anebo se k němu otočíme zády, především proto, že se nám nechce obětovat, poslouchat Boží výzvy a znamení, nechceme jednoduše přijmout tu skutečnost, že Ježíš je spása, jak hovoří jasně písmo. Samotné hebrejské jméno Ješua, znamená, Bůh je spása.  A tak lidé někdy hledají jiné vůdce, či osobnosti, které chtějí následovat, v přesvědčení, že ti jim zajistí harmonii, odpověď na všechny otázky.  Možná zajistí, možná odpoví, ale ne s dopadem na věčnost. Ježíš neslibuje ráj na zemi, ale po tomto životě, a to bez rozdílu každému, každému, kdo v něj věří, či bude chtít věřit, a žít podle jeho slov a učení.Ježíš vždy konal své skutky ve světle pravdy, nikdy nemluvil nějak tajemně v zákoutí, ale otevřeně a na veřejnosti, nebál se pravdy, protože věděl, že jeho skutky jsou konány v  Bohu.
Vrcholem Ježíšovi existence bylo samozřejmě jeho Zmrtvýchvstání a seslání svatého Ducha, definitivní potvrzení pravdivosti a moci pocházející od Boha, a to je pro nás a mělo by být tou největší jistotou, posilou, a samozřejmě i radostí.  Ježíš je stále mezi námi, v Eucharistii, svátostech, společenství církve, prostřednictvím svatého Ducha, je a chce být mezi námi a s námi ve všem, co prožíváme, ať už dobré, nebo zlé. Ježíš nezemře tak jako každý jiný vůdce, Ježíš jako Bůh, Spasitel a Vykupitel jako Boží Syn, je Pánem prostoru a času,  i nás.  Naše vědomí a myšlení chce pozdvihovat k výšinám nekonečnosti, i když snad ještě musíme projít tímto životem, a někdy i slzavým údolím, to vše je ale jen přechodný stav.  Ježíš nás vykoupil pro neporušenost a nepomíjivost, vykoupil nás pro budoucí život v Bohu a s Bohem, který je věčná láska a dokonalé dobro.

Zkusme dnes Ježíši Kristu znovu poděkovat za jeho vykupitelské dílo, za vše, co pro nás byl ochoten podstoupit, a buďme vděčni za velké dary, kterých se nám denně dostává, nejen v Eucharistii, ale i v našich bratřích a sestrách, a chovejme se jako vykoupení,  dávejme tuto radost  zakusit i lidem okolo nás. Amen.