webmisie

redemptoristé

Vzývání Ducha svatého

Duch svatý2Přijď, Duchu moudrosti, a osvěť náš rozum, abychom stále jasněji poznávali Kristovo učení, zapal naše srdce, abychom se radovali z jeho velikostí a krásy, posilni naši vůli, abychom podle něho stále dokonaleji žili.

Přijď, Duchu rozumu, a nauč nás veškeré pravdě; abychom alespoň trochu pochopili, jaká je šířka a délka, výška a hloubka nekonečné moudrostí a vědomosti Boží.

Přijď, Duchu rady, a nauč nás v každé životní situaci správně se rozhodnout pro to, co je ke cti a slávě Boží a co prospěje ke spáse našich duší.

Přijď, Duchu síly, a posilni naši statečnost a odvahu, abychom se nebáli překážek a s tvou pomocí vykonali, co od nás Bůh žádá.

Přijď, Duchu umění, a nauč nás správně rozeznávat řád hodnot, stupnici dober, abychom pro dobra menší neodmítali hodnoty vyšší, pro dobra hmotná hodnoty duchovní.

Přijď, Duchu zbožnosti, a prohlubuj v nás synovskou důvěru dětí Božích, zdokonaluj naši modlitbu, abychom se k Bohu obraceli vždy upřímně a s naprostou důvěrou.

Přijď, Duchu bázně Boží, a naplň nás láskyplnou věrností, abychom přemáhali hřích a vše, co nás odvádí od Boha.

BibleJežíš a jeho učedníci se přepravili na druhý břeh a přistáli u Genezaretu. Když vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali. Proběhli celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné všude tam, kde slyšeli, že je. A všude, kam přišel do některé vsi nebo města nebo dvorce, kladli nemocné na volné prostranství a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni. (Mk 6,53-56)


Bůh prochází krajinou našeho života i dnes. Je to prostření našeho nitra, zdrojů našich rozhodování, hloubka našich úmyslů. Tam vznikají naše myšlenky, slova i skutky. Tam se také odehrává boj, tam někde jsou kořeny našich tužeb, radostí i nemocí. V ještě větší hloubce se skrývá Ježíš. Můžeme ho i dnes poznat a nechat se uzdravit v jádru našeho bytí. Tak jako ti lidé, tak i my přistupme nyní s vírou k našemu Vykupiteli. My se můžeme Krista dotknout s vírou, kdykoli ho vzýváme a kdykoli ho prosíme. Nejúčinnějším dotekem jsou svátosti přijímané s vírou. Zvláštním a účinným dotekem Kristova milosrdenství je svátost smíření a mše svatá. Nejhlubším setkáním člověka s Bohem je svaté přijímání v eucharistii, kdy Bůh v nás přebývá svátostným způsobem.

Pro Ježíše je větším problémem, než je nemoc těla, náš hřích. Nechme se tedy uzdravit z našich vin, které nám vyčítá naše svědomí. Nechme si uzdravit naše nitro. Zároveň k tomu přidejme to, co je potřebné z naší strany. Nestačí totiž litovat svých hříchů. Součástí naší lítosti musí být jasné a zřetelné odhodlání se polepšit, odvrátit se od hříšných příležitostí, ještě více se ke Kristu přiblížit, přivinout a přebývat s ním. Jde o to být s Ježíšem zvláště v čase pokušení, návalů našich nezvládnutelných emocí a v tom všem, co nás dokáže přimět k rozhodnutí proti Bohu.


Pane Ježíši, přicházím k tobě v nemoci své duše.

Touto chorobou jsou mé hříchy a hříšnost sama.

V duchu se dotýkám okraje tvého slavnostního roucha.

Jsi zahalen tajemstvím svého milosrdenství.

Promiň mi mé přestupky proti tobě, proti tvému Otci,

proti pravdě života.

Odpusť mi odmítání vnuknutí tvého svatého Ducha.

Uzdrav mě tvou láskou, tvou přítomností, tvou vůlí.

Chci se měnit a především růst v lásce k tobě,

vždyť tak si budu ochotněji vybírat to, co si přeješ ty.

Dej mi tedy milost, ať tě miluji jako svého Boha, Pána

a nejlepšího Přítele.

Dej, prosím, ať roste mé milosrdenství

a láska k mým bližním, ať také oni zakusí dotek tvé lásky. Amen.

Doporučujeme