webmisie

redemptoristé

Vzývání Ducha svatého

Duch svatý2Přijď, Duchu moudrosti, a osvěť náš rozum, abychom stále jasněji poznávali Kristovo učení, zapal naše srdce, abychom se radovali z jeho velikostí a krásy, posilni naši vůli, abychom podle něho stále dokonaleji žili.

Přijď, Duchu rozumu, a nauč nás veškeré pravdě; abychom alespoň trochu pochopili, jaká je šířka a délka, výška a hloubka nekonečné moudrostí a vědomosti Boží.

Přijď, Duchu rady, a nauč nás v každé životní situaci správně se rozhodnout pro to, co je ke cti a slávě Boží a co prospěje ke spáse našich duší.

Přijď, Duchu síly, a posilni naši statečnost a odvahu, abychom se nebáli překážek a s tvou pomocí vykonali, co od nás Bůh žádá.

Přijď, Duchu umění, a nauč nás správně rozeznávat řád hodnot, stupnici dober, abychom pro dobra menší neodmítali hodnoty vyšší, pro dobra hmotná hodnoty duchovní.

Přijď, Duchu zbožnosti, a prohlubuj v nás synovskou důvěru dětí Božích, zdokonaluj naši modlitbu, abychom se k Bohu obraceli vždy upřímně a s naprostou důvěrou.

Přijď, Duchu bázně Boží, a naplň nás láskyplnou věrností, abychom přemáhali hřích a vše, co nás odvádí od Boha.

myslenka06Když Ježíš a jeho učedníci odešli od farizeů, zapomněli si vzít chleby a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic. Ježíš je napomínal: "Dejte si pozor a varujte se kvasu farizejského a kvasu herodovského!" Ale oni uvažovali mezi sebou o tom, že nemají chleba. On to poznal a řekl jim: "O čem uvažujete? Že nemáte chleba? Ještě nerozumíte ani nechápete? Máte zatvrzelé srdce? Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte!

Nevzpomínáte si už, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc lidí, kolik košů plných kousků chleba jste ještě nasbírali?" Odpověděli mu: "Dvanáct." "A když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik košíků plných kousků chleba jste ještě nasbírali?" Odpověděli mu: "Sedm." Tu jim řekl: "Ještě nechápete?" (Mk 8,14-21)


Naše věčné starosti! Kolikrát Bůh zasáhl v našem životě, kolikrát jsme měli zkušenost, že se postaral ve svízelných situacích a my znovu a znovu máme tendenci si dělat starosti s mnoha věcmi. Ježíš se snaží říci apoštolům i nám, abychom se chránili "kvasu farizeů". Tedy způsobu myšlení, ve kterém farizeové dávali důraz ve vztahu k Bohu na vnější věci.

Někdo si řekne, že stačí chodit do kostela, splnit nějaké modlitby, v pátek se "postit", tedy křečovitě si dávat pozor, aby náhodou nejedl maso. A přitom myslí jen a jen na sebe, na své záležitosti, jeho rodina strádá co se týče jeho zájmu o jejich skutečný život. To je jenom příklad "katolického otce", který přece dělá všechno. Dělá všechno to vnější, co je potřeba.

Pán Ježíš nás chce naučit vnímat život v jeho podstatě, důležitosti, hloubce. Chce nás naučit své lásce k Bohu Otci, k druhým lidem. Touží, abychom zachytili jejich prožívání a abychom se snažili o prohloubení vzájemných vztahů důvěry a lásky.

Je zajisté potřebné pravidelně chodit do kostela, modlit se, postit. Ale proto, abychom se v kostele v eucharistii setkali s živým Kristem, prosili o odpuštění svých hříchů, o sílu k obrácení, o dar lásky k bližním a abychom se z kostela vraceli proměněni Bohem, více milující, trpěliví, laskaví a odpouštějící druhým. Naše pravidelná modlitba má vytvářet rámec života, kdy se setkáváme s Bohem, abychom načerpali sílu, nechali od něj posvětit práci, kterou konáme a také si nechali proměnit srdce podle Božího Srdce. Pravidelná modlitba má být odrazovým můstkem k modlitbě spontánní, k prosbám, díkům, chválám, které vycházejí z našeho srdce.


Pane Ježíši, prosím, obdaruj nás důvěrou v tebe.

Dej, ať se v životě zaměříme na to nejdůležitější,

abychom hledali u tebe sílu k proměně našich srdcí.

Dej nám milost, ať jsme pozorní na tvé slovo,

abychom se "nemotali" pouze kolem starostí,

které si běžně děláme, ale zaměřili své síly

na růst každodenní lásky k našim bližním. Amen.

Doporučujeme